Jak číst obaly potravin

Kalorie, cukry, bílkoviny, a pak spousta látek, které ani nedokážete vyslovit. Štítky s nutričními hodnotami na potravinách jsou pro mnohé stále úplnou kabalou. Na jídle nejsou na ozdobu, jsou tam pro nás, abychom věděli, co jíme a mohli činit uvážená rozhodnutí pro své zdraví i štíhlou linii. Když byla konečně uzákoněna povinnost tyto hodnoty na potravinách uvádět, měli bychom toho využít a zlepšit způsob svého stravování. Pokud tedy víte, na co dávat pozor. Povědomí zákazníků se pomalu zlepšuje – pokud i vy ještě v nutričních tabulkách tápete, přečtěte si následující článek. Začnete jídlo vnímat trochu jinak a při nákupech si budete dávat pozor hlavně na tyto údaje:

1. Seznam ingrediencí a jejich pořadí

    Ingredience v seznamech mají být seřazeny podle množství výskytu v produktu. Je to přehledné pro rychlé rozhodování, abyste nemuseli studiem každé položky na nákupním seznamu trávit čas. Platí, že v ideálním případě je ve složení co nejméně položek. Pokud vidíte chemikálie, které byste stěží dokázali nahlas vyslovit, patrně to znamená přítomnost nezdravých aditiv.

    2. Velikost porce a počet porcí

      Rozhodně se nevyplácí opomíjet. Například sáček chipsů může být dvě porce, zatímco lidé ho považují za jednu, a pak snědí víc kalorií, než si uvědomují. Velikost porce je nejčastěji uváděna v gramech, jindy též v kuchyňských mírách – hrncích, miskách apod. Většina potravin kromě porce uvádí i přepočet hodnot na 100 gramů, 100 ml potraviny nebo na celé balení.

      3. Kalorie a doporučený denní příjem

        Známý termín, který nám prozrazuje, jak moc je potravina napěchovaná energií. Je důležitý v hubnutí, protože to se děje právě tehdy, kdy má člověk větší energetický výdej než příjem. Hodnota GDA (DDD) nám pak určuje doporučené denní množství, totiž procento energie či té které látky, které by měl člověk za den optimálně přijmout. Tyto hodnoty jsou počítány na příjmu 2000 kcal za den, což je hrubý populační průměr. Dospělý muž, zejména fyzicky aktivní, by měl mít příjem větší.

        4. Samotné složení

          A to především problematické složky. S určitým zjednodušením můžeme říci, že bílkoviny a vláknina jsou pozitivní a tělu prospěšné (ač všeho moc škodí). Důsledný pozor byste měli dávat především na obsah:

          A) TUKY

          Ne všechny tuky jsou si rovny. Obsah tuků ukazuje souhrn nasycených, nenasycených, mononasycených, polonasycených, transmastných kyselin atp. Zjednodušeně řečeno jsou nasycené mastné kyseliny nepříliš vhodné (pouze v malé míře), protože zvyšují hladinu cholesterolu v krvi. Jedná se povětšinou o živočišné tuky. Oproti tomu zdravé tuky obsahují nenasycené mastné kyseliny (převážně rostlinné tuky) a jsou pro naše tělo zdravé a nezbytné.

          B) SACHARIDY

          Obecně se často ztotožňují cukry a sacharidy, což je ale chyba, protože rozdíl mezi pomalými a rychlými cukry pro lidské zdraví je značný. Mezi skupinu „složitých cukrů“ – polysacharidů patří například celulóza a jiné druhy vlákniny (ano, vláknina je také sacharid. A tak špatně stravitelný, že ji netrávíme skoro vůbec, což je ale našim vnitřnostem prospěšné. Často se dnes vláknina v tabulkách uvádí samostatně). K uvolnění energie z polysacharidů dochází pomaleji, proto jsou pro člověka v běžném pracovním režimu bez fyzické námahy vhodnější. Jednoduché cukry jsou vhodné jako rychlá dávka energie, protože se nemusí rozkládat. Jelikož je však v dnešní době cukrů všude spousta, je vhodné vybírat potraviny s co nejmenším podílem cukrů. Pokud má potravina více než 15 g cukru na 100 g, zkuste se poohlédnout po nějaké alternativě. A pozor! Jednoduché cukry se v listu ingrediencí schovávají pod různými názvy - sacharóza, glukóza, fruktóza, laktóza, maltóza...

          C) SOLI

          Na zahraničních potravinách jako Sodium. Tak jako u jednoduchých cukrů platí, že na západě konzumujeme více solí než je zdrávo, takže volba produktů s co nejmenší hodnotou této položky vám nebude na škodu.

           


          Hanka Hanka
          Hanka Hanka

          Autor