30 Květen, 2016


24 Květen, 2016


Jak posílit imunitní systém? – část I.

Jak jenom zůstat zdravý? Globální změny klimatu nám ukazují stinnou tvář – velké výkyvy teplot i počasí se u nás stávají evergreenem. Lidé v tramvaji kýchají, kolegové v práci posmrkávají, hosté v kavárně či restauraci kašlou a děti nosí domů nemoci každou chvíli. Mohlo by se zdát, že sezónní onemocnění jsou mimo naši kontrolu. Prostě se nám stanou, ať chceme nebo ne. Ne? Ne tak docela.

Do značné míry se totiž můžete rýmám a chřipkám vyvarovat silnou imunitou, která jim nedá prostor k rozvoji. Ano, občas se stane, že onemocníte, ale se silnou imunitou to může být s o dost menší pravidelností, s hladším průběhem... a kromě toho budete mít i energie na rozdávání. Klíčem jsou mimo jiné správné potraviny, které vás ubrání před nákazou a pomohou vám k rychlému zotavení. Imunitní systém je neuvěřitelná věc. Bakterie ve střevech jsou jako mocná armáda ochotná bojovat za vás, jen ji musíte správně krmit. To, co jíte dnes určuje, zda budete nemocní zítra.

Bitva o imunitu začíná v ústech. Určitě jste netušili, že vaše sliny obsahují antimikrobiální látky (lysozym, alfa-amyláza a laktoferin). Pokud se kolem nich bakterie dokáží proplížit, budou čelit kyselině chlorovodíkové v našem žaludku. Pokud by přežily i to, půjdou na zteč proti proteinům v našem trávicím systému, které rozkládají špatné bakterie. A nakonec je tu ještě linie obrany našich střev – správné bakterie, tzv. probiotika. To je ta armáda, která zabraňuje bakteriím ve stupu do našeho krevního řečiště. Krmte toto své vojsko dobře a ono vám bude dobře sloužit. A konečně tedy – jak na to?

Probiotika milují potraviny bohaté na živiny a vlákninu. Už ne tolik tuky, cukry a průmyslově zpracovávané potraviny. Prebiotika (výživa pro dobrá bakterie) jsou polostravitelnou formou vlákniny – jídel na prebiotika bohatých byste do sebe měli dostat alespoň tři porce denně. Jejich nejlepšími zdroji jsou: * sacharidy: fazole, ječmen, žito, oves, quinoa, pšenice, brambory a batáty. * Tuky: lněné semínko a Chia semena. * Zelenina: chřest, česnek, pórek a cibule. * Ovoce: jablka, banány, jahody, citrusové plody, kiwi. Můžete také vyzkoušet prebiotické doplňky stravy – ale nezapomeňte, že jsou to doplňky.

Samotné bakterie (probiotika) nám pomáhají zůstat zdraví, potažmo se z nemoci rychleji zotavit. Ve stavu dobrého zdraví byste měli usilovat o jednu až dvě porce probioticky bohatých potravin na každý den (pokud už předcházíte nebo bojujete se zdravotním problémem, pak více). Některé z nejlepších zdrojů potravinových probiotik jsou: * mléčné výrobky: jogurt, sýr a kefír s živými a aktivními kulturami. * Kvašená zelenina: nakládané okurky, zelí, kimchi (V Asii velmi populární a rozšířená obměna našeho kvašeného zelí). * Různé: polévka miso, tempeh, víno, kombucha. I probiotické doplňky stravy se dají sehnat ve vhodné lékárně. Ale i nejzdravější strava vás nemůže ochránit od každého vetřelce – někdy se přeci jen stane, že prostě onemocníte. A jak se z toho pomocí posílení imunity co nejlépe vylízat vám poradíme příště v druhé části článku.

18 Květen, 2016


Vzhůru k větší produktivitě – část II.

Den má jen omezený počet hodin... a život má jen omezený počet dní. Tohle poznání je s rozvojem konceptu individualismu a volného času čím dál častěji i zdrojem frustrace. Povaha práce se mění a člověk je více vystaven svodům i možnostem prokrastinace. Zvýšení vlastní produktivity je velmi žádoucí hlavně tehdy, pokud člověk takzvaně dělá na sebe, či je odměňován podle vykonané práce. Klíč spočívá ve vybudování rutiny, kterou se musíte naučit a dodržovat. Její součástí jsou i následující tipy, které vás všechny posunou o kus blíž k zvýšené produktivitě. První část naleznete zde.

  1. Uvažujte dopředu

Znáte to? Vstanete o pět minut později a v průběhu celého dne to pětiminutové manko stále ne a ne dohnat. Vychytáte každou červenou na semaforech do práce, oblečení vám ještě nestihlo doschnout, výtah nefunguje a další prekérky. Připravte se na další den předchozí večer – sbalte si oběd, přichystejte oblečení, vše si připravte. Následující den budete mít pocit, že máte stále dvacet minut k dobru. Pište si seznam toho, co máte udělat. Je mnohem lepší mít to na papíře než navolno poletující v hlavě. Navíc máte pocit satisfakce, jak si odškrtáváte splněné úkoly. Silný ranní rituál udává tón po zbytek dne. Když si z rána pročtete své cíle, můžete prioritizovat ty skutečně zásadní od těch spíše triviálních a lépe tak usměrnit svoje snažení.

  1. Přestávky

Zní to kontraintuitivně, doporučovat v článku o produktivitě přestávky. Ovšem pravidelné přestávky ve skutečnosti zlepšují vaši koncentraci. Jak již bylo zmíněno, krátké přestávky během dlouhých úkolů vám pomohou udržet konstantní úroveň výkonu; práce na totožném úkolu bez přestávek vede k trvalému poklesu výkonnosti. Ideální jsou pauzy obědové, procházky, je-li možnost v přírodě či parku – ideálně však pryč od vašeho pracovního místa/stolu. Máte-li možnost vzít si přestávku i na cvičení, využijte ji. Rozproudění krve v žilách je dobré nejen pro vaše tělo, ale i pro vaši koncentraci.

  1. Vymezte si čas offline a bez techniky

Nové technologie nám velmi usnadňují práci, ovšem v době digitální rutiny mohou být i obrovskou překážkou. Zkuste v konkrétních momentech během dne, nejlépe když na něčem pracujete, dát telefon na tichý režim – a nechte jej tak, dokud nebudete mít hotovo. Stanovte si denní dobu, kdy budete kontrolovat maily a odpovídat na ně. Nebudete tak celý den mentálně plavat a vaše pozornost nebude odváděna od práce, kterou máte před sebou. A vůbec nejlepší je zcela odstranit technologie ze své večerní rutiny. Nejen proto, že je to nezdravé. Moderní doba a permanentní mobilní dostupnost rozmělnily chápání toho, kdy jsou lidé v práci a kdy ne. Obecně minimalizujte možnosti vyrušování. A nejen ty technické. Internet je velké lákadlo, ale i pokec s kolegou může způsobit změnu pracovního rytmu a odpovídající pokles produktivity.

  1. Stop multitaskingu. Nedělejte více věcí zaráz

Ukazuje se, že nejsme všichni takoví mistři multitaskingu, jak jsme si mysleli. Další a další výzkumy potvrzují, že náš mozek nemůže zvládat přetížení informacemi – tím spíš, pokud jde o učení se něčemu novému. Abyste byli efektivnější, soustřeďte se na specifické úkoly – ty, které budou vyžadovat ponejvíce pozornosti.

  1. Začínejte den když ne zvesela, pak alespoň ne naštvaní

Vstát z postele špatnou nohou, to vám může zkazit celý zbytek dne. Spousta produktivních lidí ráno medituje či provozuje jógu. Pokud věnujete minutku i správnému nastavení své mysli, pokud vyjdete do světa s dobrým úmyslem a pozitivitou, váš den se citelně změní k lepšímu.

10 Květen, 2016


Vzhůru k větší produktivitě – část I.

Den má jen omezený počet hodin... a život má jen omezený počet dní. Tohle poznání je s rozvojem konceptu individualismu a volného času čím dál častěji i zdrojem frustrace. Povaha práce se mění a člověk je více vystaven svodům i možnostem prokrastinace. Klasický den nemalé skupiny lidí dnes vypadá tak, že přeskakují mezi jednáními, telefonními hovory, spravováním internetu a prací na PC, nejlépe na několika úkolech zaráz. Tato roztěkanost často ústí do pocitu, že jsme toho nakonec dokončili jen málo. Řešením je buď pracovat déle, nebo lépe. Nevíme jak vy, ale my rozhodně preferujeme druhou možnost. Zvýšení vlastní produktivity je velmi žádoucí hlavně tehdy, pokud člověk takzvaně dělá na sebe, či je odměňován podle vykonané práce. Nejde o žádnou velkou vědu, prvním předpokladem je uvědomění si problému a rozhodnutí ho skutečně systematicky řešit. Zbytek už spočívá v rutině – v rutině, kterou se musíte naučit a vytrvale dodržovat. Její součástí je i první část následujících tipů, které vás posunou o kus blíž k zvýšené produktivitě:  

  1. Vzdejte se perfekcionismu.

Perfekcionismus je do jisté míry velmi užitečný a častý jev, obzvláště pokud jste podnikatelé, umělci nebo v jiném smyslu pracujete na sebe. Nicméně z určité perspektivy je perfekcionismus zabijákem progresu, protože se může stát i chorobným a neproduktivním. V realitě není dokonalé nic, s výjimkou mrkvového koláče a úsměvu Matthew McConaughyho. Pokud to není opravdu nutné, vzdejte se honby za chimérou dokonalosti – rutinní mail, který píšete, nebo seminárka, kterou stejně vyučující nebude číst, nepotřebují být tím nejlepším, co ze sebe dokážete vydat. Úplně postačí, když postačí. Šikovnější strategie je udělat všechny povinnosti alespoň nějak – poté je vždycky čas na jejich případné vylepšení.

  1. Ulehat a vstávat ve stejný čas.

Nebudeme vás přesvědčovat, že ranní ptáče dál doskáče. Možná jednoduše ranní ptáče nejste. Nutit se vstávat nepřirozeně brzy a pak se celé dopoledne s šálkem kávy marně snažit zmobilizovat jediné dvě aktivní mozkové buňky je k ničemu. Noční ptáci jednoduše zvládají větší penzum úkolů v pozdější části dne. Uvědomte si, kdy jste během dne nejvíce produktivní, a postavte svou denní rutinu s ohledem na tento fakt. Je nicméně dobré vstávat a chodit na kutě v pevně stanovený čas – vaše vnitřní hodiny se naladí na určitou dobu, kdy začnete pociťovat únavu nebo naopak příval energie. Podle několika výzkumů je vhodné dát tělu a hlavně mozku 7 až 9 hodin nepřerušovaného, kvalitního spánku. Nastavte si proto čas na spaní i čas na vstávání optimálně podle svých potřeb a dodržujte jej.

  1. Aplikujte taktiky k posílení efektivity.

Například stopováním času, který vám zabere nějaký úkol. Možná se podivíte, jak moc času věnujete některým věcem a jak málo zase jiným. Proto si postavte vlastní deadliny. Stres je sice potvora, ale zdravý „sebestres“ v malém množství nám může být nápomocný – hlavně proto, že nám pomůže soustředit se a dotahovat věci do konce. Je zcela zásadní „zavřít“ všechna „otevřená okna“ – nedořešené úlohy, dlouhodobější úkoly... Když říkáme zavřít, myslíme hlavně psychicky. Pokud věc nemá stanovený deadline, do kdy má být hotova, stanovte jej. Tím na vás přinejmenším přestane působit nevolnost z oné mlhavé řady věcí, které potřebují udělat, a kterým se nevěnujete, protože jiné věci jsou přednější. Obecně platí, že pokud obrazně, ale i doslovně řečeno „sledujete hodinky“, pracujete efektivněji. Podnikatel Steve Olenski vymyslel skvělé, funkční „dvouminutové pravidlo“ – pokud narazíte na drobnější úkol, který lze vyřešit během dvou minut, udělejte jej okamžitě. Bude vás to stát méně času a úsilí, než když se k němu budete později vracet. Stejně tak je podle výzkumníků z Floridské Univerzity ideální pracovat v devadesátiminutových intervalech. Při pozorování šachistů, hudebníků, sportovců a jiných elitních profesí zjistili, že ti, kteří se vlezou do intervalu hodiny a půl jsou produktivnější než ti, kterým to trvá déle. Je to o kvalitě, ne o kvantitě!

V druhé části se podíváme na další konkrétní tipy, jejichž aplikace do vaší každodenní rutiny zajistí větší efektivitu toho, co děláte.

 

 

02 Květen, 2016


Dopřejte svému dítěti to nejlepší ještě v těhotenství!

Těhotenství. Příprava na to, až přivedete na svět nový život. V těhotenství uvažujete o věcech ze zcela nové perspektivy. Mnohem více začnete být citlivá na to, co je pro vás a dítě dobré, mnohem intenzivněji začnete vnímat rozdíl mezi zdravým a nezdravým. Ve stravě, v životním stylu, v kosmetice. Zároveň se budete obávat, jak velkou stopu na vaší kráse těhotenství zanechá. Ale nemusíte se bát. Těhotenství má spoustu pozitivních dopadů na ženskou krásu. A ze zkušeností mnoha generací matek už víme, jak zmírnit ty případné negativní:

Hydratace. V průběhu těhotenství vaše tělo vytváří velkou zásobu tekutiny pro dítě. Má proto zvýšenou potřebu příjmu vody. Stejně je na tom vaše kůže, která potřebuje vodu, aby si zachovala svou elasticitu. Doporučuje se kolem 10 sklenic vody denně, ale nejlépe uděláte, když se budete držet toho, co vám říká tělo.

I kůže potřebuje vodu. Volte zásadně přípravky bez zbytečné chemie, dráždivých detergentů, PEGů a parabenů. Pleť obličeje ošetřujte pomocí tonika bez alkoholu, které účinně uzamkne vlhkost uvnitř pokožky, nikoli vně, tak jako to dělají přípravky obsahující např. minerální olej.

Želatina. Kolagen je důležitý pro elasticitu kůže – pro zvýšení jeho podílu v těle je vhodné přijímat želatinu, která není v naší stravě zastoupena tak, jak by měla. Kromě kůže má pozitivní vliv i na další věci, které těhotná žena docení: kvalitu spánku, kvalitu trávení, odbourávání volných radikálů a samozřejmě proti bolestem kloubů

Zinek. Jeho nedostatek v těle je tradičně spojen s neduhy kůže, strie nevyjímaje. Zinek je ve stravě jedním z důležitých, a přitom hodně zanedbaných prvků. Podílí se na produkci kolagenu a má protizánětlivé vlastnosti.

Vitamíny. Patrně máte v plánu je zapojit už proto, aby děťátku nic nechybělo. Vitamín C tělo potřebuje mimo jiné pro správnou činnost chrupavek. Navíc bojuje proti volným radikálům (které nás připravují o kolagen) a dělá nás odolnějšími. Je vždycky lepší přijímat céčko v plodech než v tabletách. Pokud nemáte bio citrusy, je vhodnější je před vhozením do sklenice zbavit slupky. Dalším vhodným vitamínem, který zařadit, je Ečko – přirozeně bojuje proti všem příznakům stárnutí kůže obnovou její elasticity. Taktéž omega-3 mastné kyseliny nejsou vůbec na škodu.

Nepřerušovaný spánek alespoň sedm hodin denně. Zdravý spánek velmi úzce souvisí se zdravím kůže, ale v době těhotenství je i zcela zásadním zdrojem energie a pohody. Berte to tak, že si vytváříte rezervu na dobu po porodu, kdy toho pravděpodobně moc nenaspíte.

Nebojte se drobného cvičení. Spousta těhotných žen má hrůzu byť z fyzického pohybu, podle vědců to však není na místě. Po konzultaci s odborníkem je skvělé zapojit protahování, těhotenskou jógu či cvičení na míči - samozřejmě úměrně pohodlí a bezpečí. Zbavíte se tak řady bolestí spojených s graviditou. Vaše kůže získá lepší pružnost, krevní oběh se vám zlepší a fyzička nezaostane, což se vám bude při skákání kolem prcka velmi hodit. Po porodu je vhodné nastartovat vaše sportovní já co jen to bude možné, abyste dostaly tělo zpátky do formy – skrze plavání, jogging, pilates atd.

Opatrujte kůži svého těla proti všem projevům zátěže těhotenství pomocí vhodných prostředků. Ideální volbou jsou generacemi osvědčené produkty přírody, u kterých nebudete mít starost o jejich vliv na zdraví vašeho prcka. Čisté bambucké máslo a arganový olej jsou 100% přírodní, 100% účinné prostředky pěstění kůže. Výborně se hodí na strie, které je třeba v rámci prevence podchytit výživou kůže předtím, než se udělají. Taktéž častý výskyt akné lze úspěšně potlačit aplikací arganového oleje, byť se to zdá kontraintuitivní (arganový olej je fakticky jako jeden z mála olejů vhodný na obličej, protože neucpává póry). Arganový olej se skvěle vypořádá i s vypadáváním vlasů, které často po porodu následuje. S těmito produkty dodáte vaší kůži potřebnou plejádu vitamínů velmi přirozenou a nenásilnou cestou a hlavně ušetříte za rozličné specializované přípravky, protože bambucké máslo i arganový olej jsou ve svém záběru vysoce multifunkční.

26 Duben, 2016


Nezapomínejte na svou paměť. Jak ji chránit?

Známe to všichni – zapomenout klíče, mobil nebo něčí jméno. Je zcela přirozené, že s postupem věku se naše paměť zhoršuje. Nicméně ztrácet svoje vzpomínky je mnohem choulostivější – v jistém smyslu totiž utváří to, čím jsme. Co stojí za tím, že někteří lidé v pozdním věku paměť ztrácejí a jiní ne? Svou roli hrají jak geny, tak ovlivnitelné faktory. Protože paměť je v jistém smyslu jako svaly: čím více ji cvičíte, tím silnější bude. A protože obava ze ztráty paměti je mezi lidmi jednou z nejrozšířenějších, přinášíme vám jednoduché tipy do života, které pomohou vašemu mozku nestárnout. 


Potrava pro mysl? Nevynechávejte ze stravy sacharidy. V moderních dietách je tendence je minimalizovat, to ale nesvědčí naší paměti. Existuje dokonce i studie dokládající, že lidé, kteří karbohydráty ze své stravy vynechali, vykazovali v testech paměti horší výkony. Je to jednoduchá logika – sacharidy tělo mění na glukózu a ta je primární výživou pro mozek. Je lepší volit polysacharidy, protože se pomaleji uvolňují a přísun glukózy je tak stabilnější. Taktéž omega-3 mastné kyseliny nejsou mozku na škodu. Je patrné, že způsob stravování obecně má na vaši paměť nemalý vliv. Středomořská kuchyně je velmi blahodárná pro zdraví vašeho mozku a prevenci proti např. Alzheimerově chorobě.

Trénink těla. Je známo, že být fit fyzicky a být fit mentálně jde v ruku v ruce (až na vzácné výjimky typu Stephena Hawkinga). Lidé, kteří pravidelně cvičí, si uchovávají čilost do hlubokého stáří. Ideální fyzické cvičení dosud není známo, ale výzkumy ukazují, že by mělo jít o uměřené (procházky, plavání) a hbité (běhání, tenis) aktivity. Podle všeho nás fyzické aktivity chrání před neduhy, které nás okrádají o paměť – jako např. vysoký krevní tlak. Pokud chcete do své denní rutiny nenásilně přidat něco pohybu navíc (což určitě nebude na škodu), zkuste: používat schodiště namísto výtahu; chodit místo jezdit kde to bude možné; opečovávat zahrádku; začít (nejlépe se známým či partnerem) s nějakým sportem. 

I trénink mysli. Už to tu jednou bylo: chápejte mozek jako sval – cvičením bude lepší a silnější. Stimulující podněty jsou rozhodně vhodné. Nedávná britská studie dokázala, že muži, kteří se chtějí dožít vysokého věku a užívat si mentálního zdraví do hlubokého stáří, by se měli oženit s inteligentní ženou. Kvízy, křížovky a cvičení verbálních funkcí je výborným mazadlem pro vaše mozkové závity. Nicméně je dobré zvážit, jak svou mentální pozornost budete používat. Vyhýbejte se multitaskingu za každou cenu. Soustředit se na více věcí zaráz nevede pouze k tomu, že pořádně neuděláte žádnou z nich. Navíc to poškozuje i vaše kognitivní funkce.

Hlavně klid. Stres je již dlouhodobě znám jako mysli toxický. Vylučuje se při něm v těle hormon kortizol, který zmenšuje paměťová centra v mozku. To má za následek zhoršování paměti. Protahování, relaxace, jóga či meditace jsou všechno účinné metody boje s denními dávkami stresu. Ruku v ruce s relaxací jde i odpočinek. Správný spánek je zásadní, pokud si chcete dobře pamatovat – protože v jeho průběhu dochází v mozku ke konsolidaci vzpomínek. 

Přípitek nezaškodí. Zatímco pravidelní pijáci alkoholu mají s pamětí (a nejen s ní) problémy, uměřené pití může riziko problémů s mozkem snižovat. U alkoholiků je častý problém s řešením úloh vyžadujících krátkodobou paměť. Nedostatek vitamínu B1 a toxicita alkoholu mohou na myšlení napáchat velké škody. Nicméně jedna sklenka denně skutečně a prokazatelně zdraví prospěšná je. Patrně za tím jsou protizánětlivé vlastnosti alkoholu. Pokud jste však zvyklí i kouřit více než dvě krabičky denně, neděláte své paměti dobře – zdvojnásobujete riziko vzniku demence v pozdějším věku. Příležitostných kuřáků či těch, kteří s kouřením seknou ve středním věku, se výše zmíněné netýká.

Dostatek vitamínů. Zejména železo pomáhá neurotransmiterům fungovat správně. Tělo je na jejich nedostatečné počty velmi citlivé – v jednom testu zaznamenaly účastnice s nedostatečným příjmem železa dvakrát horší skóre u paměťových otázek. Hlídejte si i cholesterol. Jeho hromadění v žilách není škodlivé jen pro srdce, ale i pro mozek. Ochuzuje jej totiž o důležité nutrie a zadělává vám tak na problémy s pamětí.

19 Duben, 2016


Všechno co jste chtěli vědět o vláknině...

Když přijde řeč na stravovací návyky, všichni tak nějak tušíme, že vláknina je pro nás dobrá a důležitá. Udržovat svůj trávící trakt v pořádku je podstatné pro dlouhodobé zdraví. Nejen, že náš trávicí systém rozkládá jídlo, aby nám dodal energii a živiny, ale výzkumy potvrzují i silnou vazbu mezi složením naší střevní mikroflóry a fungováním nervového, hormonálního a imunitního systému. Imunitu totiž z velké části zajišťují prospěšné bakterie v našich střevech. Posílení imunity pak lze docílit zapojením správného typu vlákniny do stravy.

Vláknina je nestravitelná část rostlin, která prochází žaludkem a střevy relativně nezměněna. Je tvořena polysacharidy a přestože nemá takřka žádnou výživovou hodnotu, je velmi důležitá. Existují dva typy vlákniny – rozpustná (měkká) a nerozpustná (hrubá). Rozpustná vláknina (podporuje peristaltiku střev) bobtná, proto je při její konzumaci potřebný dostatek tekutin. Nerozpustná vláknina navozuje sytý pocit a brání zácpě. Kvalitní zdroje rozpustné najdete v ječmeni, ovoci, ovesných otrubách, fazolích, čočce, hrachu a v sójových produktech. Tu nerozpustnou pak v pšenici, kukuřici a rýži, oříšcích, semínkách a v celozrnných potravinách.

Mnohočetné výzkumy prokázaly, že stravování s dostatkem vlákniny snižuje cholesterol a brání i dalším civilizačním chorobám: cukrovce, obezitě, rakovině trávícího ústrojí. Dále pomáhá od zácpy, průjmů či hemeroidů. Odplavuje toxiny vznikající trávením. Bojuje tak proti zánětům a skrze pocit nasycenosti pomáhá i redukovat hmotnost. Většina lidí nezkonzumuje dostatek vlákniny jednoduše proto, že jejich stravování sestává hlavně z průmyslově zpracovávaných potravin. Když dochází k průmyslovému zpracovávání zrn (například mletím) jsou z nich odstraněny otruby i klíčky, což je zbavuje slupky bohaté na vlákninu. Proto je vhodné jíst celozrnné obiloviny, ovoce, zeleninu, luštěniny, ořechy a semena, či ve vhodných případech vlákninu doplňovat uměle - lněným semínkem či jitrocelem blešníkovým (psyllium).

Obecně se doporučuje zkonzumovat 30 gramů vlákniny na dospělého člověka. Všeho moc škodí a i vlákniny byste mohli brát moc, ale to byste museli zkonzumovat asi 60 gramů denně. Jak lze našemu zdraví pomoct a stravu si o vlákninu jednoduše obohatit? Volte celozrnné varianty pečiva. Kromě vyššího podílu vlákniny jsou i zdravější a vhodnější dietně. Přidejte luštěniny do svých jídel a polévek. Pokud nemusíte, u ovoce a zeleniny slupku neloupejte – ochuzujete je tak o značnou část obsahu vlákniny. Pokud jste zvyklí dávat si ovocné či zeleninové džusy, zkuste je vyměnit přímo za ovoce či zeleninu. Dužina, kterou vyhazujete, je vlákniny plná. A kdykoli budete stát před volbou potravin, volte méně průmyslově zpracovanou variantu.

12 Duben, 2016


Péče o kůži při cvičení pro muže i pro ženy - část 2

Péče o kůži a fyzická aktivita nejsou věci, které si k sobě člověk mimoděk spojí, avšak skutečně spolu souvisí. Správné a pravidelné cvičení a trénink v sobě skýtají plejádu pozitiv pro zdraví vašeho těla i vaší pokožky. Ať už jde o zlepšený krevní oběh (tím pádem i větší okysličení a větší objem živin pro pokožku), pocení (vyplavování toxinů) nebo uvolnění stresového napětí (které je častým spouštěčem vyrážek kůže). Hodně záleží na typu fyzické aktivity, které se věnujete, ale existuje několik všeobecně platných pouček pro co nejlepší zdraví pokožky. Hlavně doba po skončení fyzické aktivity je v tomto ohledu zásadní. V prvním díle jsme si řekli, jaká opatření je vhodné aplikovat před sportem a při něm, v druhé části si povíme, jaké jsou vhodné postupy pro zdravou kůži po sportovní aktivitě:

  • Pokud jde o kardio aktivity, snažte se vypít dostatek vody nebo jiného, nepříliš slazeného nápoje. Dojde tak k nahrazení ztracené tekutiny v těle a pokožka bude dostatečně hydratovaná.

  • Umýt. Hned po skončení fyzické aktivity by mělo být jednou z prvních starostí jak dostat z tváře pot. A sice je značně nepraktické tahat sebou celou toaletní tašku, rozhodně byste se měli umývat něčím šetrnějším, než co je ve sprchách běžně k dostání. Přírodní mýdla prostá dráždivých detergentů jsou pro tvář po cvičení to pravé – nezbaví kůži její přirozené hydratace a zabrání tak spuštění vyrážky. Ideálním detoxem pro kůži je teplá voda, ale pokud má vaše pokožka tendenci po cvičení rudnout, dejte si chladnější sprchu pro uvolnění tepla a použijte hydrataci nejlépe s protizánětlivou přísadou jako je např. okurka.
  • Pokud máte přístup k parní sauně, neváhejte se jít napařovat. Jedná se o skvělý způsob, jak pokožku zbavit nečistot a uvolnit póry. Udržuje kůži i vlasy zdravé a co po cvičení doceníte asi nejvíce – relaxuje a uvolňuje namožené svaly.
  • Rehydratujte pokožku. To neplatí jen pro dámy – je skutečně vhodné po umytí vlhkost v kůži uzamknout za pomoci čistícího či tónovacího hydratačního prostředku. Aplikace by měla být provedena dřív, než kůže úplně vyschne. Posiluje se tak obrana kůže proti nečistotám. Vybírejte astringent pokud možno bez alkoholu – ten vaši kůži na obličeji připraví o nezbytné oleje. Taková investice se opravdu vyplatí, protože kosmetika k zbavení se vyrážek a pupínků by vás vyšla dráž.
05 Duben, 2016


Péče o kůži při cvičení pro muže i pro ženy - část 1

Péče o kůži a fyzická aktivita nejsou věci, které si k sobě člověk mimoděk spojí, avšak skutečně spolu souvisí. Správné a pravidelné cvičení a trénink v sobě skýtají plejádu pozitiv pro zdraví vašeho těla i vaší pokožky. Ať už jde o zlepšený krevní oběh (tím pádem i větší okysličení a větší objem živin pro pokožku), pocení (vyplavování toxinů) nebo uvolnění stresového napětí (které je častým spouštěčem vyrážek kůže). Hodně záleží na typu fyzické aktivity, které se věnujete, ale existuje několik všeobecně platných pouček pro co nejlepší zdraví kůže před, při a po cvičení. V prvním díle se dozvíte, jaká opatření před sportem a při něm.

 

 

V prvním díle se dozvíte, jaká opatření před sportem a při něm.

  • Před těžkým kardio zápřahem hodně pijte. Zabráníte tak tělu v dehydrataci a kůži jakbysmet.
  • Cvičíte či sportujete-li venku, aplikujte ochranný opalovák nebo outdoorový krém s UV ochranou – pokud možno pokrývající jak spektrum UVA (stárnutí pokožky) tak UVB (rakovina kůže). Vyberte si co nejméně chemický produkt kvůli dobré absorpci a pokud možno neobsahující žádný minerální olej a jiné ropné zlořády – pleťové póry se vám nesmí ucpat. Při venkovním sportování byste měli zvážit i sluneční brýle a pokrývky hlavy – méně mhouření znamená méně vrásek.
  • Pro dámy by mělo být samozřejmostí necvičit s make-upem! Platí totéž co u předchozího bodu - kůži musí být umožněno dýchat, jinak hrozí ucpání pórů, projevy vyrážky či akné a podobné nepříjemnosti.
  • Ne nutně pouze pro dámy platí – použijte prostředek hydratace, ideálně hydratační krémy nebo tonika (opět pokud možno bez těžké chemie a bez alkoholu). Při cvičení ztrácíte enormní množství vody skrze odpařování z kůže, takže pokožka je poté silně dehydrovaná. To má za následek rychlejší umírání kožních buněk a předčasné stárnutí (tyto mrtvé buňky se navíc hromadí a ucpávají póry). Aplikací lehkého hydratačního prostředku v pleti pomůžete udržení vody v pleti. Ač se to může zdát paradoxní, hydrataci zvažte i před vstupem do bazénu. Chlór si na vaší kůži jinak vybere svou daň.
30 Březen, 2016